O cestování Äasem sní lidé již od pradávna. Není tedy divu, že se stalo námÄ›tem nejen mnoha legend a příbÄ›hů (staÄí si jen vzpomenout na ty, kdy ÄlovÄ›k veÅ¡el do jeskynÄ›, a když z ní vyÅ¡el, zjistil, že mezitím uplynula celá desetiletí), ale pozdÄ›ji i vÄ›deckofantastické literatury. Typickým příkladem je zde Stroj Äasu od H. G. Wellse, tedy autora, který žil ve viktoriánské Anglii.

 

Není tedy divu, že si i vÄ›dci lámou hlavu s otázkou, zda jsou cesty Äasem reálnÄ› možné, aÅ¥ už do minulosti, budoucnosti Äi obÄ›ma smÄ›ry. Zatím samozÅ™ejmÄ› pracují pouze v teoretické rovinÄ›, avÅ¡ak pokud by uspÄ›li, bylo by jen otázkou Äasu, kdy by bylo zavedeno v praxi.

 

cesty Äasem jsou dnes nemožné

 

Je tedy rozhodnÄ› na místÄ› se ptát, jak moc je tato možnost reálná. Ukazuje se vÅ¡ak, že posílání lidí Äasem v nejbližší dobÄ› rozhodnÄ› nehrozí. K tomu by totiž bylo potÅ™eba pÅ™ekonat rychlost svÄ›tla, což prozatím pÅ™edstavuje bariéru, se kterou si nedovedeme poradit.

 

Problémem také je, že lidské tÄ›lo by takovou rychlost zkrátka a dobÅ™e nevydrželo. OvÅ¡em i pokud bychom se jí pÅ™iblížili, například na 99 %, pak by byla cesta Äasem relativnÄ› možná. Princip je jednoduchý – Äím rychleji se pohybujeme, tím rychleji kolem nás plyne i Äas. PÅ™eci jen, každý pohyb pÅ™edstavuje zakÅ™ivení Äasoprostoru. Co by to tedy pro nás znamenalo?

 

různá Äasová pásma

 

Pokud by se hypotetický cestovatel vydal 99% rychlostí svÄ›tla, pak by Äas kolem nÄ›j ve skuteÄnosti plynul mnohem pomaleji než pro ostatní. Pokud by se tedy vrátil například (z jeho pohledu) po roce, zjistil by, že na Zemi uplynula mnohem delší doba.

 

I tato forma cesty Äasem je nám vÅ¡ak prozatím uzavÅ™ena. Nemáme totiž technologie, kterými bychom mohli nÄ›co takového uskuteÄnit, nehledÄ› na to, jak zabezpeÄit, aby cestovatel bÄ›hem té doby nepÅ™iÅ¡el díky tÄ›mto rychlostem o život.

 

Zdá se tedy, že cesty Äasem prozatím zůstanou jen v hlavách autorů knih a filmů. A to je možná dobÅ™e – kdo ví, jaké Å¡kody bychom tím mohli napáchat.