Kvůli tomu, že populace stárne, začínají se objevovat onemocnění, které nikdy dříve nebyly tak běžné. Řeč je o demencích, jejichž prevalence a závažnost se u starších ročníků zvyšuje. Jednou z nejznámějších a nejčastějších je Alzheimerova demence. Toto onemocnění není ještě úplně přesně vysvětleno a popsáno. Jako jeden z mechanismů se jeví vnik beta amyloidu. Jedná se o metabolity proteinů, které se v CNS běžně nachází. U starších lidí se tyto proteiny rozkládají za vzniku nezpracovatelného amyloidů, který se doslova usazuje na specifických místech mozku, a tak způsobuje typické projevy. Velmi důležité je počínajícího Alzheimera odhalit a začít i v počátečních fázích léčit.
Sice ještě stále nejsme schopni tuto nemoc úplně odstranit, jsme ale schopni její rozvoj velmi výrazně oddálit. Kromě jiného je patrné, že u lidí trpících Alzheimerem je v mozku snížené množství acetylcholinu, na což farmakologicky míříme. Inhibujeme totiž enzym, který acetylcholin rozkládá. Tato léčiva nesou název donepezil, rivastigmin, galantamin. U závažnějších stavů se pak využívá memantin. Kromě toho, pokud je již v mozku vytvořen amyloid a my jsme jej prokázali pomocí zobrazovacích metod, jsme schopni cílit i na něj. Jde to pomocí monoklonálních protilátek aducanumab, lecanemab nebo donamemab.
Speciální skupinou látek jsou nootropika. Těm se v angličtině přezdívá také smart drugs. Jedná se totiž o látky, které prokazatelně zlepšují stav mozku. Používají se tak po cévní mozkové příhodě, u poruch vědomí nebo u předčasně narozených dětí. Tyto látky zlepšují průtok krve mozkem, jeho zpracování kyslíku a glukózy a také urychlují odbourávání laktátu. Farmakologie jakožto věda o léčivech je velmi zajímavá a skýtá mnohá překvapení. Stále zde existují neprobádaná pole, která mohou mít velký potenciál pro zlepšení lidského zdraví.
